Georgismus (nazývaný také geoismus [2] nebo hnutí za jednotné zdanění) je ekonomická ideologie, která tvrdí, že zatímco lidé by měli vlastnit hodnotu, kterou sami produkují, ekonomická renta odvozená z pozemků, včetně všech přírodních zdrojů a nevylučitelných zdrojů („commons“) by měly být sdíleny všemi členy společnosti.[3][4] Georgistické paradigma, vycházející ze spisů amerického ekonoma a sociálního reformátora Henryho George, vidí řešení sociálních a ekologických problémů v principu pozemkových práv a veřejných financí, které se pokoušejí integrovat ekonomickou účinnost se sociální spravedlností.[5][6]
Georgismus se zabývá distribucí výnosů přirozených monopolů, znečištěním a kontrolou nevylučitelných zdrojů, včetně práv k vlastnictví přírodních zdrojů a dalších umělých privilegií (např. duševního vlastnictví). Jakýkoli přírodní zdroj, který je ze své podstaty omezený v nabídce, může generovat ekonomickou rentu, ale klasický a nejvýznamnější příklad pozemkového monopolu popisuje dobývání výnosu z nájmu pozemku v cenných městských lokalitách. Georgisté tvrdí, že zdanění ekonomického nájemného je efektivní, spravedlivé a daňově spravedlivé. Hlavním politickým doporučením georgismu je daň vyměřená z hodnoty pozemku. Georgisté tvrdí, že výnosy z daně z hodnoty pozemků (LVT - land value tax) lze použít ke snížení nebo odstranění stávajících daní (například z příjmu, obchodu nebo spotřeby), které jsou nespravedlivé a neefektivní. Někteří georgisté se rovněž zasazují o navrácení přebytečných veřejných příjmů lidem prostřednictvím základního příjmu nebo občanské dividendy.
Koncept získávání veřejných příjmů hlavně z pozemků a privilegií přírodních zdrojů byl široce popularizován Henrym Georgem prostřednictvím jeho první knihy Pokrok a chudoba (1879). Filozofický základ georgismu sahá až do doby několika raných myslitelů, jako je John Locke,[7] Baruch Spinoza [8] a Thomas Paine.[9] Ekonomové už od doby Adama Smithe a David Ricarda pozorovali, že veřejný odvod z hodnoty půdy nezpůsobuje na rozdíl od jiných typů daní ekonomickou neefektivnost.[10] Daň z pozemkové hodnoty má také progresivní daňové účinky.[11] Zastánci daní z hodnoty půdy argumentují tím, že by snížili ekonomickou nerovnost, zvýšili ekonomickou účinnost, odstranili pobídky k nedostatečnému využívání městské půdy a omezili spekulace s nemovitostmi.[12]
Myšlenky georgismu byly populární a vlivné na konci 19. a na počátku 20. století.[13] Během této doby byly na georgistických principech zakládány politické strany, instituce a komunity. První následovníci ekonomické filozofie Henryho George byli často označováni za zastánce jedné daně (Single Taxers) pro svůj politický cíl zvyšování veřejných příjmů hlavně nebo pouze z daně z hodnoty pozemků, ačkoli georgisté považovali za legitimní více forem získávání nájemného (např. ražebné).[14]
Termín georgismus byl vynalezen později a někteří preferují termín geoismus jako obecnější.[15]