Tyrannis

Tyrannis (řecky τυράννις) nebo počeštěně tyranida^[1] označuje formu vlády ve starověkém Řecku, v jejímž čele stál tyran. Tyran byl samovládce, který se zmocnil vlády násilím, převratem.

Raná tyrannis v archaickém obdobní v 7.–6. století př. n. l. v různých řeckých státech svrhla vládu rodové aristokracie. Tyrannis však nemívala trvalejší charakter a po nějaké době byla vláda tyranů svržena svobodným lidem (démos), o který se jejich moc opírala, a byly nastoleny jiné formy vlády. Například v Athénách pak oslavovali Tyranobijce.

Tyrannis se uplatňovala i později, zejména na konci klasického období ve 4. století za krize městských států. Nepřesně se jako tyrani označuje i oligarchická vláda třiceti v Athénách.

Slovo tyran bylo původně chápáno neutrálně, ale již v antice začal být tyran vnímán jako potlačovatel a nepřítel svobody a formulována myšlenka, že zabití tyrana je chvályhodné. Tato nadčasová etická otázka se vrací ve vztahu k jiným autokratům, např. v Deklaraci nezávislosti USA nebo ve filmu Vyšší princip.