Tizian | |
---|---|
Rodné jméno | Tiziano Vecellio |
Narození | 1488/90 Pieve di Cadore, Benátská republika |
Úmrtí | 27. srpna 1576 (ve věku 86–87 let) Benátky, Benátská republika |
Příčina úmrtí | mor |
Místo pohřbení | Bazilika Santa Maria Gloriosa dei Frari Monument of Titian in Frari |
Národnost | Benátská |
Vzdělání | vyučil se u freskaře a mozaikáře Sebastiana Zuccata, později pracoval v dílně Belliniů |
Povolání | malíř náboženských a mytologických obrazů; portrétista a freskař |
Rodiče | Gregorio Vecellio |
Manžel(ka) | Cecilia Soldano (1525–1530) |
Děti | Orazio Vecellio Pomponius Vecellio Lavinia Vecellio |
Příbuzní | Francesco Vecellio (bratr) Tommaso Vecellio (bratr) Orsa Vecellio (sestra) |
Významná díla | Nanebevzetí Panny Marie (1516/18, klášterní kostel Santa Maria Gloriosa dei Frari, Benátky); Oltář Pesarů (1526, kostel Santa Maria Gloriosa dei Frari, Benátky); Podobizna papeže Pavla III. se synovci Alessandrem a Ottaviem Farnese (asi 1546, Museo di Capodimonte, Neapol); Venuše urbinská (asi 1538, Uffizi, Florencie); Podobizna císařovny Isabely (1548, Prado, Madrid); Kladení do hrobu (1559, Prado, Madrid) |
Ovlivněný | Giovanni Bellinim a Giorgionem |
Vliv na | vrchol benátské renesance v období cinquecenta |
Ocenění | císař Karel V. povýšil Tiziana do šlechtického stavu a byl mu udělen Řád zlaté ostruhy |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tizian (také Titian, plným jménem Tiziano Vecellio či Vecelli 1477/80[1], pravděpodobněji 1488/90[2] Pieve di Cadore (Benátsko) – 27. srpen 1576 Benátky[3]) byl benátský pozdně renesanční malíř, přední zástupce italské malby své doby. Měl velmi široký umělecký záběr: vynikl jako neobyčejný portrétista a zároveň maloval i krajiny a náboženská či mytologická témata. Jeho obraz Apollo a Marsyas je nejcennějším uměleckým dílem na území Česka. Tizian patřil k umělcům, kteří dosáhli slávy již za svého života, a jeho díla nikdy nepřestala být uznávána.[4]