Rumunsko

Rumunsko România
vlajka znak
Hymna Deșteaptă-te, române!
Geografie
Poloha Rumunska
Hlavní město	Bukurešť
Rozloha	238 397 km² (81. na světě) z toho 3 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Moldoveanu (2 544 m n. m.)
Časové pásmo	+2
Poloha	46° s. š., 25° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	21 400 000 (59. na světě, 2024)
Hustota zalidnění	82 ob. / km² (136. na světě)
HDI	▼ 0,821 (vysoký) (53. na světě, 2021)
Jazyk	rumunština, regionálně maďarština, němčina a další jazyky národnostních menšin
Národnostní složení	Rumuni (89,3%), Maďaři (6 %), Romové (3,4 %), ostatní (1,2 %)
Náboženství	křesťanství: převážně pravoslavné, též evangelické, řeckokatolické, římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	poloprezidentská republika
Vznik	9. května 1877 (odtržením od Osmanské říše)
Prezident	Klaus Iohannis
Předseda vlády	Marcel Ciolacu
Měna	rumunské leu (RON)
HDP/obyv. (PPP)	41 029 USD (50. na světě, 2023)
Giniho koeficient	0,343 (2021)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	642 ROU RO
MPZ	RO
Telefonní předvolba	+40
Národní TLD	.ro
multimediální obsah na Commons

Rumunsko (rumunsky România) je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.^[1][2] Na severu a východě sousedí s Ukrajinou, na západě s Maďarskem, na jihozápadě se Srbskem, na jihu s Bulharskem, na východě s Moldavskem a na jihovýchodě s Černým mořem. Geograficky je země tvořena převážně Karpaty, Dunajem s Podunajím a deltou Dunaje a pobřežím Černého moře,^[3] má převážně kontinentální podnebí. Rumunsko má rozlohu 238 397 km² a žije v něm 21 milionů obyvatel; je dvanáctou největší zemí Evropy a šestým nejlidnatějším členským státem Evropské unie. Jeho hlavním a největším městem je Bukurešť, následují Kluž, Jasy, Constanța, Temešvár, Brašov, Craiova a Galați.

Osídlování území dnešního Rumunska začalo v mladším paleolitu, následovaly písemné doklady o království Dácie, jeho dobytí a následné romanizaci Římskou říší v pozdní antice. Moderní rumunský stát vznikl v roce 1859 personální unií podunajských spojených knížectví Moldávie a Valašska. Nový stát, od roku 1866 oficiálně nazývaný Rumunsko, získal nezávislost na Osmanské říši v roce 1877. Během první světové války, po vyhlášení neutrality v roce 1914, bojovalo Rumunsko od roku 1916 po boku spojeneckých mocností. Po skončení války se Bukovina, Besarábie, Sedmihradsko a části Banátu, Krišany a Maramureše staly součástí Rumunského království.^[4] V červnu až srpnu 1940 bylo Rumunsko v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop a druhé vídeňské arbitráže nuceno postoupit Besarábii a severní Bukovinu Sovětskému svazu a severní Sedmihradsko Maďarsku. V listopadu 1940 Rumunsko podepsalo Trojdohodu a následně v červnu 1941 vstoupilo do druhé světové války na straně Osy, kde bojovalo proti Sovětskému svazu až do srpna 1944, kdy se připojilo ke Spojencům a získalo zpět Severní Sedmihradsko. Po válce a okupaci Rudou armádou se Rumunsko stalo socialistickou republikou a členem Varšavské smlouvy. Po revoluci v roce 1989 zahájilo Rumunsko přechod k demokracii a tržnímu hospodářství.

Rumunsko je vyspělou zemí^[5][6][7] a v mezinárodních vztazích se řadí mezi středně velké mocnosti,^[8][9] jeho ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropské unii, podle nominálního hrubého domácího produktu je 44. největší na světě a podle parity kupní síly 50. největší. Rumunsko zaznamenalo rychlý hospodářský růst na počátku nultých let 21. století; jeho ekonomika je nyní založena převážně na službách. Je výrobcem a čistým vývozcem automobilů a elektřiny prostřednictvím společností jako Dacia a OMV Petrom. Většinu obyvatel Rumunska tvoří etničtí Rumuni, kteří se nábožensky hlásí k pravoslaví a hovoří rumunsky, patřící mezi románské jazyky. Rumunsko je členem Organizace spojených národů, Evropské unie, Severoatlantické aliance, Rady Evropy, Organizace černomořské ekonomické spolupráce, Světové obchodní organizace a od března 2024 schengenského prostoru.