Chuck Berry

Chuck Berry
Chuck Berry v roce 1957
Základní informace
Rodné jméno	Charles Edward Anderson Berry
Narození	18. října 1926 St. Louis, Missouri, USA
Úmrtí	18. března 2017 (ve věku 90 let) St. Charles
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Žánry	rock and roll, blues, rhythm and blues
Povolání	hudebník, skladatel
Nástroje	kytara, zpěv
Aktivní roky	1953–2017
Vydavatelé	Chess, Mercury, Atco
Členem skupin	Chuck Berry & His Combo
Významná díla	Johnny B. Goode Maybellene Roll Over Beethoven Rock and Roll Music
Ocenění	Cena Grammy za celoživotní dílo (1984) Rock and Roll Hall of Fame (1986) Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy (1987) Vyznamenání Kennedyho centra (2000) Polar Music Prize (2014)
Manžel(ka)	Themetta Suggs (1948–2017)
Děti	Ingrid Berry
Sídla	The Ville Chuck Berry House
Web	www.chuckberry.com
Významný nástroj
Gibson ES-355
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Edward Anderson „Chuck“ Berry (18. října 1926, St. Louis, Missouri, USA – 18. března 2017, Wentzville, Missouri, USA^[1]) byl americký kytarista, zpěvák a skladatel, jeden z předních průkopníků rock and rollu. S písněmi „Maybellene“ (1955), „Roll Over Beethoven“ (1956), „Rock and Roll Music“ (1957) a „Johnny B. Goode“ (1958) rozvíjel z rhythm and blues hlavní prvky rock and rollu s texty zaměřenými na dospívající lidi, s kytarovými sóly, která měla velký vliv na pozdější rozvoj rockové hudby.^[2]

Počátkem roku 1953 se nechal ovlivnit kytarovou technikou bluesového kytaristy T-Bone Walkera a ve večerních hodinách hrál se skupinou Johnnie Johnson Trio.^[3] Zlom přišel v květnu 1955, kdy Berry odcestoval do Chicaga, kde se setkal s Muddy Watersem. Ten mu zařídil nahrávací smlouvu u Leonarda Chesse z Chess Records. S ním natočil skladbu „Maybellene“ – adaptaci na lidovou píseň „Ida Red“. Singlu se prodalo více než milion kopií a dostala se na první místo v žebříčku Billboardu v sekci Rhythm and Blues. Do konce padesátých let měl Berry ještě několik hitů a objevil se v několika televizních pořadech. Založil také svůj vlastní klub nazvaný Berry's Club Bandstand. V lednu 1962 nastal další zlom v jeho kariéře. Byl odsouzen k třem letům vězení za nelegální převoz čtrnáctileté dívky přes hranice, údajně s úmyslem ji pohlavně zneužít.^[3][4][5] Po propuštění roku 1963 následoval útlum jeho úspěchů.

V roce 1985 byl uveden do Blues Hall of Fame a následující rok byl jedním z prvních hudebníků, kteří byli uvedeni do Rock and Roll Hall of Fame, k Berrymu bylo uvedeno, že do rock and rollu přispěl nejen zvukem, ale i postojem.^[6] Berry byl vyhlášen časopisem Rolling Stone jako šestý nejlepší kytarista všech dob v žebříčku 100 nejlepších kytaristů všech dob z roku 2003^[7] (ve stejném žebříčku z roku 2011 se umístil na osmé příčce),^[8] v žebříčku 100 nejlepších zpěváků všech dob se umístil na 41. pozici^[9] a v žebříčku Rolling Stone – 100 největších umělců všech dob na pátém místě.^[10] Tři z jeho písní („Johnny B. Goode“, „Maybellene“ a „Rock and Roll Music“) jsou v žebříčku 500 Songs that Shaped Rock and Roll (500 písní, které formovaly rock and roll).