Carl Gustaf Emil Mannerheim | |
---|---|
Vzácná barevná fotografie z roku 1942 | |
6. prezident Finska | |
Ve funkci: 4. srpna 1944 – 11. března 1946 | |
Předseda vlády | Antti Hackzell Urho Castrén Juho Kusti Paasikivi |
Předchůdce | Risto Ryti |
Nástupce | Juho Kusti Paasikivi |
Stranická příslušnost | |
Členství | nezávislý |
Narození | 4.jul. / 16. června 1867greg. Louhisaari Manor |
Úmrtí | 27. ledna 1951 (ve věku 83 let) Lausanne |
Příčina úmrtí | střevní neprůchodnost |
Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
Choť | Anastasia Mannerheim (1892–1919) |
Rodiče | Carl Robert Mannerheim a Helene Mannerheim |
Děti | Sophie Mannerheim Anastasie Mannerheim |
Příbuzní | Carl Mannerheim, Sophie Mannerheim, Eva Mannerheim-Sparre a Johan Mannerheim (sourozenci) Carl Gustaf Mannerheim (dědeček z otcovy strany) Eva Vilhelmina Mannerheim (babička z otcovy strany) John Jacob von Julin (dědeček z matčiny strany) Charlotte Jägerskiöld (babička z matčiny strany) |
Sídlo | Mannerheim Museum (1924–1951) |
Alma mater | Hamina Cadet School (1882–1886) Nikolajevská jezdecká škola (1887–1889) |
Profese | objevitel, politik, důstojník a autor |
Náboženství | Finská církev |
Ocenění | rytíř Řádu Františka Josefa (1895) medaile Na památku vládnutí imperátora Alexandra III. (1896) Medal In memory of coronation of Nikolay II (1896) Řád sv. Anny 3. třídy (1900) rytíř Řádu čestné legie (1902) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | mannerheim |
Commons | Carl Gustaf Emil Mannerheim |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Carl Gustaf Emil, svobodný pán z Mannerheimu (16. června 1867 na zámku Louhisaari – 27. ledna 1951 Lausanne) byl finský šlechtic, politik, diplomat a vojevůdce, jeden ze zakladatelů samostatného Finska a jeho 6. prezident.
Byl tvůrcem Finských ozbrojených sil, regentem finského státu na začátku jeho existence, vrchním velitelem ve všech válkách, které Finsko jako samostatný stát vedlo (občanské, zimní, pokračovací i laponské), a v pořadí 6. finským prezidentem (1944–1946).
Finy je ctěný jako národní hrdina a tvůrce a ochránce samostatnosti Finska, v prosinci 2004 jej Finové v televizním hlasování zvolili největším Finem všech dob.[1] Je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 20. století a vynikajícího stratéga zejména obranných, zdržovacích a ústupových bojů.