Argentina

Argentinská republika República Argentina
vlajka znak
Hymna Himno Nacional Argentino
Geografie
Poloha Argentiny
Hlavní město	Buenos Aires
Rozloha	2 780 400 km² (8. na světě) z toho 1,1 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Aconcagua (6 961 m n. m.)
Časové pásmo	−3
Poloha	34° j. š., 64° z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	46 234 830 [1] (31. na světě, 2022)
Hustota zalidnění	16,56 ob. / km² (195. na světě)
HDI	▲ 0,849 (velmi vysoký) (48. na světě, 2022)
Jazyk	španělština (úřední), guaranština, kečuánština, tobaština, mocovíština, wichíština, patagonská velština
Náboženství	křesťanství 94 % (katolické, vč. vých. katolíků 93 %, protestantské 1 %), judaismus 1 %, ostatní 5 %, z toho 2 % muslimové
Státní útvar
Státní zřízení	federativní prezidentská republika
Vznik	9. července 1816 (vyhlášení nezávislosti na Španělsku)
Prezident	Javier Milei
Viceprezidentka	Victoria Villarruel
Měna	argentinské peso (ARS)
HDP/obyv. (PPP)	26 506[2] USD (67. na světě, 2023)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	032 ARG AR
MPZ	RA
Telefonní předvolba	+54
Národní TLD	.ar
multimediální obsah na Commons

Argentina, plným názvem Argentinská republika (španělsky República Argentina), je stát ležící na jihu Jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku. Na severu hraničí s Bolívií (832 km) a Paraguayí (1880 km), na východě s Brazílií (1224 km) a Uruguayí (579 km) a na západě s Chile (5150 km). Počet obyvatel přesahuje 40 milionů. Hlavním městem je Buenos Aires. Většina obyvatel se hlásí ke katolické církvi a mluví španělsky.

Argentina je se svými 2 780 400 km² osmou největší zemí světa, čtvrtou největší na americkém kontinentu a největší španělskojazyčnou zemí planety. Má druhou největší ekonomiku v Jižní Americe a druhou nejvyšší kvalitu života. Je členem G 20. Spolu s ostatními státy v oblasti vytváří sdružení volného obchodu Mercosur a politické společenství Unie jihoamerických národů, jež mělo být vytvářeno podle vzoru Evropské unie, v posledních letech však uvízlo na mrtvém bodě.^[3]

Argentina je prezidentská republika a federální stát rozdělený na 23 provincií a jedno autonomní město, Buenos Aires. Každá provincie má vlastní ústavu. Argentina si činí nárok na část Antarktidy a s Velkou Británií vede dlouhodobý spor o Falklandy (Malvíny) a Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy.

Území Argentiny bylo kulturně silně ovlivněno španělskou kolonizací, která začala v 16. století, ale i následnými vlnami migrace z Evropy, obzvláště z Itálie. První státní útvar v současných hranicích se nazýval Místokrálovství Río de la Plata, vznikl roku 1776, ale byl stále územím koloniálním. V letech 1810–1818 proběhla válka za nezávislost, v níž Argentinci zvítězili. Následovala však občanská válka, takže nový stát byl ustaven až roku 1861. Následoval prudký rozvoj a na počátku 20. století byla Argentina sedmou nejbohatší zemí světa.^[4] Ve 30. letech však přišel hospodářský rozvrat následovaný politickým chaosem. Výsledkem bylo dlouhé období diktátorských režimů vojenského typu, nejznámějším a nejúspěšnějším z těchto diktátorů byl Juan Perón. Jeho ideologie tzv. perónismu se stala významným rysem argentinského politického systému a hlásí se k ní i řada demokratických politiků současnosti. Éra diktátorských vlád, doprovázená řadou násilností (tzv. špinavá válka), skončila roku 1983. Od té doby je Argentina demokracií.