Archea

Archea
Halobacterium, často studovaný archeon (rastrovací elektronový mikroskop, velikost buněk 5 µm)
Vědecká klasifikace
Doména	Archea (Archaea) Woese, Kandler & Wheelis, 1990
Kmeny
Euryarchaeota Halobacteriota Hydrothermarchaeota Thermoplasmatota skupina Asgard: Baldrarchaeota Borrarchaeota Freyrarchaeota Friggarchaeota Gefionarchaeota Gerdarchaeota Heimdallarchaeota Helarchaeota Hermodarchaeota Hodarchaeota Idunnarchaeota Kariarchaeota Lokiarchaeota Njordarchaeota Odinarchaeota Sifarchaeota Sigynarchaeota Thorarchaeota Wukongarchaeota Skupina DPANN: Aenigmarchaeota Altarchaeota Diapherotrites Huberarchaea Micrarchaeota Microcaldota Nanoarchaeota Nanohaloarchaeota[pozn. 1] Pacearchaeota Parvarchaeota Undinarchaeota Woesearchaeota Skupina TACK: Aigarchaeota Bathyarchaeota Brockarchaeota Crenarchaeota = Thermoproteota Culexarchaeota Geoarchaeota Geothermarchaeota Korarchaeota Marsarchaeota Nezhaarchaeota Nitrososphaerota Thaumarchaeota Verstraetearchaeota
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý^[1]), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum^{[pozn. 2]}, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977. Od r. 2015 existují silné indicie pro fakt, že uvnitř archeí, v nadkmeni Asgard, má svůj původ i prapředek všech eukaryot (mitochondrii však získal endosymbiózou od bakterií), což by doménu archeí v tradičním rozsahu činilo parafyletickou.

Velikost buněk se u různých zástupců značně liší, obvykle se pohybuje od 0,1 do 15 mikrometrů. Od bakterií a eukaryot je odlišuje stavba jejich cytoplazmatické membrány, buněčné stěny, genom a některé metabolické pochody. Rozmnožují se binárním dělením.

Na Zemi se archea objevila již před 3,5 miliardami let. Ačkoliv se mnohá archea vyskytují v pestrém spektru různých prostředí, dnes jsou známa především jako extrémofilní organismy. Vyhledávají extrémní stanoviště s vysokou teplotou, extrémním pH či vysokým obsahem solí. Hrají významnou roli v koloběhu prvků, zejména uhlíku, dusíku a síry. Některá archea či jejich enzymy našly užití i v technologiích a průmyslu.

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>