Anilin

Anilin
Strukturní vzorec anilinu
Prostorový model
Obecné
Systematický název	fenylamin
Triviální název	anilin
Funkční vzorec	C6H5NH2
Sumární vzorec	C6H7N
Vzhled	bezbarvá (na světle žloutnoucí) kapalina s charakteristickým zápachem
Identifikace
Registrační číslo CAS	62-53-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	200-539-3
Indexové číslo	612-008-00-7
Vlastnosti
Molární hmotnost	93,13 g/mol
Teplota tání	−6,3 °C
Teplota varu	184,13 °C
Hustota	1,027 g/cm³
Viskozita	4,4 mPa•s (20 °C)
Disociační konstanta pKb	9,37
Rozpustnost ve vodě	36 g/l (20 °C)
Struktura
Dipólový moment	1,55 D
Bezpečnost
GHS05 GHS06 GHS07 GHS08 GHS09 [1] Nebezpečí[1]
H-věty	H351 H341 H331 H311 H301 H372 H318 H317 H400
R-věty	R23/24/25 R40 R41 R43 R48/23/24/25 R68 R50
S-věty	S1/2 S26 S27 S36/37/39 S45 S46 S61 S63
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anilin, systematicky fenylamin, je bezbarvá olejovitá kapalina. Na vzduchu snadno oxiduje a barví se na žlutou až hnědou barvu. Je toxický, má zásaditou reakci. Také je to v největším množství vyráběná organická zásada.

Používaný název aminobenzen není systematický (lze ho pokládat za polotriviální), neboť přítomnost aminové skupiny se v uhlovodíkovém řetězci vyjadřuje primárně příponou -amin.^[2]

V přírodě se anilin nachází v černouhelném dehtu, průmyslově se vyrábí redukcí nitrobenzenu. Používá se při výrobě barviv, léčiv, plastů a gumárenských chemikálií (pomáhá urychlovat přeměnu kaučuku na pryž, tzv. vulkanizaci).^[3] V současnosti má tato látka největší využití jako reakční komponenta při výrobě polyuretanů.