Wergeld

Wergeld (také wergild, weregild, weregeld) byl v germánském zvykovém právu finanční kompenzací za porušení osobních práv (nejčastěji zranění či zabití příbuzného), který měl předcházet krevní mstě.

V případě, že došlo k zabití, zranění nebo když byla nějaká věc odcizena (ukradena), mohla poškozená strana po pachateli vymáhat náhradu za utrpěnou škodu, která byla stanovena právě wergeldem. Pomocí tohoto institutu se předcházelo krevní mstě (v raně středověké germánské společnosti velmi rozšířené), kdy místo zásady oko za oko, zub za zub pachatel zaplatil pokutu a tím se ze svého činu vykoupil.

Sazby se lišily podle společenského postavení, pohlaví či kmenové příslušnosti.^[1] Právní prameny uvádějí pro langobardskou šlechtu velký gasind (300 solidů) a malý gasind (200 solidů).^[2] V germánském společenství mohl být wergeld Římana i poloviční wergeldu Franka.^[1] Pro jejich závratnou výši je lze považovat i za prostředek trestní prevence.^[3] Při opětovném zavedení římského práva během 9.–12. století wergeld postupně nahradil trest smrti.