Teosofie

Teosofie je novověký výraz, složený z řeckého theos (Bůh) a sofia (moudrost). Vznikl v souvislosti s eklektickým hnutím esoterické spirituality, „Teosofickou společností“ založenou roku 1875 ruskou kněžnou Helenou Petrovnou Blavatskou, která o sobě prohlašovala, že má nadpřirozené schopnosti. Později se význam rozšířil na různé starší i mladší proudy duchovního života, založené na okultních jevech, mystice, tajemných tradicích a s příklonem k východním náboženstvím. Teosofické hnutí se tak dovolávalo prastarých kořenů, jak indických či tibetských, tak také antických (gnóze, Plótinos) a novověkých (Paracelsus, Jakob Böhme, Emanuel Swedenborg a další).