Hulmani | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Podřád | Haplorhini |
Infrařád | opice (Simiiformes) |
Čeleď | kočkodanovití (Cercopithecidae) |
Podčeleď | hulmani (Colobinae) Jerdon, 1867 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hulmani (Colobinae) představují spolu s kočkodany (Cercopithecinae) jednu ze dvou podčeledí kočkodanovitých opic. Podčeleď se vyskytuje v Africe a Asii a zahrnuje hulmany, guerézy, langury a kahauy.[1] Guerézy jsou čistě africkou skupinou řazenou do vlastního tribu Colobini, zatímco ostatní rody vytvářejí asijský tribus Presbytini. Právě v Asii dosáhli hulmani největší početnosti a rozmanitosti, z velké části následkem vyzdvihnutí Tibetské náhorní plošiny a výkyvů klimatu během pleistocénu, spojených se změnou hladiny moří v oblasti Sundalandu. Složitá biogeografická a evoluční historie asijských hulmanů vede k tomu, že o systematice a vzájemných afinitách jednotlivých druhů a rodů probíhají debaty.[2]