Ekvita (anglicky equity) je vedle common law druhý ze základních subsystémů anglického precedenčního soudcovského práva. Ekvita se jako součást anglického práva rozvinula na počátku 14. století praxí Lorda kancléře (Lord Chancellor) v rámci takzvaného Soudu kancléřství (Court of Chancery). Mezi největší výhody, které byly v souvislosti s tímto soudem a systémem ekvity zmiňovány, patří větší pružnost procesu, větší variabilita důkazních prostředků, více druhů nápravy újmy či škody a větší výběr prostředků k prosazení rozsudku či exekuce.[1]
Jurisdikce, které zdědily anglický systém common law, se liší v současném využívání ekvity. Během dvacátého století některé systémy common law začaly klást menší důraz na historický nebo institucionální původ hmotných právních předpisů. V Anglii, Austrálii, na Novém Zélandu a v Kanadě zůstává ekvita odděleným právním řádem.[2][3]